Dětí v Praze 5 přibývá. A co školky?

21.3.2008

Dětí v Praze 5 přibývá. A co školky? Perspektivy vývoje obyvatelstva MČ Praha 5 na období 2007 – 2035

V roce 2007 se narodil podle údajů Českého statistického úřadu rekordní počet dětí od roku 1993. Rekordní nárůst porodnosti nastal také v Praze 5, kde se narodilo 927 dětí. Během následujících let se ještě více zvýší zájem o mateřské školky, které již musí některé zájemce odmítat.
Rada MČ Praha 5 schválila svým usnesením č. 18/632/2007 ze dne 15.5.2007 vypracování studie "Perspektivy vývoje obyvatelstva MČ Praha 5 na období 2007 - 2035" a "Spádovost a využití kapacit základních škol v územním obvodu MČ Praha 5 v období 2007 - 2035"
Podle této studie se bude počet dětí zvyšovat minimálně dalších 15 let. Pokud tedy vedení radnice urychleně nepodnikne konkrétní opatření, v dohledné době nastane kritická situace.
Přestože má radnice výsledky studie k dispozici několik měsíců, zatím žádné opatření nepodnikla, kromě udělování výjimek z počtu dětí dle § 23 zákona č. 561/2004 Sb.
Ovšem výsledky studie není radnice Prahy 5 ochotna zveřejnit. Na konkrétní žádost nereagovala, proto se můžete s touto studií seznámit prostřednictvím Kauzy 5. Redakce se domnívá, že veřejnost má právo znát tyto informace, zvláště když byla studie hrazena z prostředků daňových poplatníků.

PERSPEKTIVY VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5 NA OBDOBÍ 2007–2035

VÝCHODISKA, PŘEDPOKLADY A ZÁKLADNÍ VÝSLEDKY PROGNÓZY

Studii bez tabulek si můžete ve formátu PDF stáhnout ZDE  (cca 5Mb)

Nejdůležitější pasáže:

Jinými slovy, mezi obyvateli m.č. Praha 5 se bude pravděpodobně zvyšovat podíl osob s vyšším vzděláním i příjmy a téměř nepochybně se sníží podíl sociálně slabších a obvykle reprodukčně výkonnějších složek obyvatelstva, které v Praze 5 představují především příslušníci romského etnika. (Str.15)

Podle výsledků odpovídajících  střední variantě lze předpokládat, že se počet obyvatel m.č. Praha 5 během příštích patnácti let zvýší ze  současných přibližně 80 tisíc na téměř 110 tisíc. Tento nárůst odpovídá objemu a časování výstavby bytů podle scénáře zprostředkovaného zadavatelem v rámci zpracování této prognózy.(Str. 22)

Z hlediska absolutních počtů obyvatel v jednotlivých věkových skupinách budeme v případě m.č. Praha 5 svědky  zajímavé situace, kdy téměř v žádné z nich nedojde k poklesu počtu osob a to v celém období prognózy. Hrozící výrazné výkyvy počtu obyvatel v mladších věkových skupinách v důsledku průchodu populačně málo početných generací narozených v 90. letech těmito skupinami by podle všech předpokladů měly být z větší části eliminovány
Přesto však minulým vývojem založené nepravidelnosti zřetelnými i v horizontu  roku 2035 a budou patrně i nadále hrát roli jednoho z určujících faktorů budoucího demografického a demosociálního vývoje m.č. Praha 5. (str. 24)

Podíl dětí na celkovém počtu obyvatel m. č. Praha 5 by mohl v příštích patnácti letech reálně vzrůst ze současných 13,2 % na 15,4 %, tedy o 2,2 procentního bodu. I když ještě do konce období prognózy očekáváme pokles zastoupení dětské složky v populaci pod výchozí úroveň, absolutní počet dětí v roce 2035 by měl být asi o 30 až 35 % vyšší než v současnosti. (str. 25)

Například pro rozhodování o kapacitě předškolních a školních zařízení spravovaných m.č.Praha 5 je důležité, že v nejbližších přibližně pěti až deseti letech lze reálně očekávat významné zvyšování počtu dětí ve věku 3–5 let a to na úroveň asi o 60 % vyšší než koncem roku 2006, přičemž rámcově do roku 2035 by počet dětí ve věku, kdy mohou navštěvovat mateřskou školu, neměl klesnout pod výchozí úroveň.
Počet dětí ve skupině 6–10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni  základních škol, pravděpodobně vzroste v horizontu roku 2020 o celých 100 %. Stejně jako u dětí předškolního  věku, tak ani počet dětí ve věku 6–10 let pod současnou úroveň v horizontu prognózy velmi pravděpodobně nesestoupí. Očekávaný výrazný vzestup počtu dětí na prvním stupni škol bude v prvních dvou až třech letech sledovaného období z části eliminován vývojem počtu dětí věkem odpovídajících žákům druhého stupně základních škol (věková skupina 11–14 let). Do roku 2010 by se totiž jejich počet měl v obou populacích snížit  bezmála o 15–20 % oproti výchozímu stavu z konce roku 2006. V dalším vývoji počtu dětí dotčené věkové skupiny však dojde ke kompenzaci úvodního poklesu, přičemž výchozího počtu dětí ve věkové skupině 11–14 let by mělo být opět dosaženo někdy kolem roku 2013. V desetiletém období následujícím po roce 2013 by pak jejich počet měl dynamicky růst a někdy v rozmezí let 2020–2022 kulminovat. Největší nároky na kapacity základních škol tak podle našich očekávání budou kladeny na počátku třetí dekády tohoto století, kdy počet dětí ve věku povinné školní docházky bydlících na území m.č. Praha 5. Po roce 2022 by měl začít poklesu počtu dětí ve věku 6 až 14 dokončených let, který bude postupně nabírat na intenzitě, přičemž lze reálně očekávat, že toto snižování počtů dětí ve věku povinné školní docházky bude trvalejšího rázu (obr. 13a a 13b). (str. 26)

Prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti. S vědomím této skutečnosti musí být také interpretovány. Pro usnadnění interpretace hlavní, tj. střední varianty jsou v tabulkové části předložené studie publikovány výsledky obou krajních variant budoucího vývoje v identické struktuře jako varianta střední.
Při interpretaci výsledků prognóz je současně nezbytné mít kromě všeobecné neurčitosti na paměti také skutečnost, že přesnost a tím i spolehlivost výsledků výrazně klesá se vzdalujícím se časovým horizontem. Z tohoto důvodu a zároveň s ohledem na početní velikosti prognózovaných populací a konkrétní informační podmínky, v nichž prognózování probíhalo, doporučujeme považovat většinu zde prezentovaných prognostických odhadů na období delší než deset až patnáct let za orientační. Prognózy jsou totiž odhadem nanejvýš pravděpodobného vývoje pouze ve vztahu k době svého vzniku a podle základních pravidel prognostiky a obecně přijatých mezinárodních doporučení musí být víceméně pravidelně aktualizovány, aby si uchovaly svoji původní užitnou hodnotu. (str. 27)

 

SPÁDOVOST A VYUŽITÍ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ČÁSTI PRAHA 5 V OBDOBÍ 2007–2035

 Studii bez map si můžete ve formátu PDF stáhnout ZDE (cca 3 Mb)

Nejdůležitější pasáže: 

V kontextu již mnoho let trvajícího a v nedávné minulosti značně dynamického poklesu počtu dětí v populaci nabývá na významu otázka aktuálního a především pak perspektivního využití kapacit základních škol. Není tajemstvím, že v řadě měst a obcí včetně samosprávných součástí metropole se využití kapacit základních škol již dostalo za hranice státem přijatých vzdělávacích standardů a na hranu ekonomické únosnosti. V souvislosti s otázkou rušení či slučování škol, které se mnohdy jeví jako jediné racionální řešení vzniklé situace, pak často vystává otázka spádovosti či územní obslužnosti obyvatel základními školami jakožto jedním ze základních zařízení sociálních služeb. Vzhledem k povinné základní školní docházce musí být jednak zajištěna dostatečná dostupnost školních zařízení a jednak jejich efektivní využitelnost, což souvisí právě se spádovostí do škol a s využitím jejich kapacit. Přitom nejde ani tak o momentální situaci, jako spíše o naplnění těchto požadavků ve střednědobé i dlouhodobé perspektivě. Uzavřít či sloučit školu s jinou není totiž zdaleka tak obtížné a nákladné jako školu (znovu)otevřít nebo rozdělit. (str. 2)

 Důležitou charakteristikou škol z hlediska jejich řízení a dalšího rozvoje je naplnění kapacity. Údaje uvedené v tabulce 2 dokládají, že mezi školami existují poměrně značné rozdíly. Významněji nad průměrem celého souboru základních škol z hlediska využití dostupných míst (využití kapacity na 75 a více %) jsou čtyři školy m.č. Praha 5 a to základní školy Drtinova, Waldorfská, U Tyršovy školy a Podbělohorská. Naopak využití kapacit v objemu 50 % a nižším vykazují školy Barrandov II, Radlická, Barrandov - Chaplinovo náměstí a základní škola Kořenského s využitím kapacity z pouhých 39 %.
Důležitější než současné využití kapacit je jejich potenciální využití ve střednědobé perspektivě. Spolehlivější  odhad budoucího vývoje tohoto parametru u jednotlivých škol m.č. Prahy 5 není prozatím možný, neboť plánovaná bytová výstavba v zájmovém území výrazně zvedne poptávku a s největší pravděpodobností zásadním způsobem také ovlivní územní vazby a tím i spádovost do jednotlivých škol. Není vyloučeno či spíše je pravděpodobné, že v souvislosti s plánovanou výstavbou bude nutné síť základních škol rozšířit. Proto je dnes poměrně obtížné hledat přesnější odpověď na otázku o budoucím využití kapacit jednotlivých, v současnosti existujících škol. Při našem hledání odpovědi jsme vyšli z výsledků prognózy počtu a pohlavní struktury bydlícího obyvatelstva m.č. Praha 5, jejíž zpracování předcházelo vypracování této studie. Na základě vlastních prognostických výsledků jsme provedli základní modelové propočty. Museli jsme se však smířit s tím, že naše závěry se nebudou týkat konkrétních škol jednotlivě, ale pouze celkových budoucích potřeb obyvatel městské části a souboru všech základních škol v jejím územním obvodu. (str.5)

Podíl těchto nevyužitých kapacit by postupně poklesl z aktuálních 43 % na 7 % bezprostředně po roce 2020, přičemž do roku 2035 by opět mohl vzrůst až na 25 %. Tato čísla však platí pouze za předpokladu, že i v budoucích letech bude za základním vzděláním vyjíždět mimo hranice městské části přibližně pětkrát tolik dětí, kolik jich bude v opačném směru přijíždět. Pokud by však základní školy m.č. Praha 5 měly obsloužit všechny své obyvatele ve věku školní docházky, potom by se v letech 2015 a 2034 musel podle střední varianty naší prognózy nutně projevit nedostatek kapacit, přičemž v rozmezí let 2020 a 2025 by jejich deficit mohl reálně činit více než 20 %. (str.6)

 Závěrem považujeme za nutné znovu upozornit, že při práci s tímto textem a především pak s připojenými datovými soubory v číselné i kartografické podobě je nutné si uvědomit, že uvedené informace mohou sloužit jen jako základní, převážně kvantitativní rámec a výchozí podklad pro odbornou či politickou diskusi v rámci řešení současného i budoucího nesouladu potřeb a kapacit základních škol v územním obvodu m.č. Praha 5. Jisté je přitom v této souvislosti pouze jedno: zde prezentovaná čísla ani závěry nemohou být hlavním či dokonce jediným kriteriem řešení problému. Jakýkoliv zásah do systému základního vzdělávání v území je totiž především otázkou politické odpovědnosti. (str.7)

 

 

 
Související články:

Rodiče bojují o jesle a školku (03.10.2007)
Další školka na odstřel, z rozhodnutí radnice (26.09.2007)
Řekni, kde ty hřiště jsou (22.08.2006)
Počet dětí roste. Je to dobrá nebo špatná zpráva? (05.04.2006)
V mateřských školkách bude chybět až 500 míst (28.06.2005)

Sekce: Radnice   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Diskuse

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek



Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

KAUZA 5 - občanský zpravodaj Prahy 5