Chráněné Prokopské a Dalejské údolí

5.10.2009

Chráněné Prokopské a Dalejské údolíČT - Nedej se: Jak jsme v pořadu Přidej se uvedli, zrodil se návrh vymezit konečně v Čechách geopark Barrandien. Jeho přirozenou součástí by mělo být i přes třicet let chráněné Prokopské a Dalejské údolí. Jenomže jaký je postoj Městské části Prahy 5 k této iniciativě, když mnohé náměty pro nový územní plán za městskou část Praha 5 směřují k postupné zástavbě tohoto údolí?
Záznam pořadu ke shlédnutí: http://www.ceskatelevize.cz/program/10213354193-30.09.2009-18:10-2-nedej-se.html?online=1

Mgr. František Gemperle, Ph.D.:
Například teď se díváme na oblast Dívčích hradů a Prokopského údolí. To, co vidíte za mnou, je začátek Prokopského údolí s tratí, který se nazývá Pražský Semering. Ta náhorní plošina, kterou celé to panorama končí, jsou Dívčí hrady. Jedním z těch námětů, který byl dokonce zpracována dvěma architektonickými ateliéry, byť to měl formálně zadáno pouze jeden, byl právě návrh zástavby této nádherné plošiny Dívčích hradů. A to úplné, to znamená v celém rozsahu.

Autor
Název Dívčí hrady dostala náhorní plošina proto, že někde v těchto místech, přímo proti Vyšehradu, stál podle pověstí v době dívčích válek hrad Děvín.

Mgr. František Gemperle, Ph.D.:
Ze spodního pohledu nevypadá náhorní plošina Dívčí hrady tak rozlehle. Ale teď na ní stojíme a právě v těchto místech by mělo vzniknout sídliště pro dvacet až třicet tisíc lidí. A byla by tu i tramvaj.

Autor
Hranici zástavby tvoří na Dívčích hradech v podstatě kůly, které chrání přírodní rezervaci Prokopské a Dalejské údolí i před vjezdem cyklistů. Na samotnou náhorní plošinu je zakázán vjezd na motocyklech, terénních čtyřkolkách a pokud není udělena výjimka, nesmějí vjíždět ani automobily.

Mgr. František Gemperle, Ph.D.:
Když se ty náměty objevily, tak ta zástavba byla obhajována různými způsoby. Dva argumenty, které bych zmínil, jsou asi následující. Jeden z nich je, že na Dívčích hradech jsou pole a tato pole jsou největším zdrojem alergenů v celé Praze, takže bude nejlepší je zastavět. Druhý podobný argument byl, že vlastně ty náměty byly posouzeny Radou Městské části Praha 5 a Rada vlastně přemýšlela nad tím, jak s tímto územím naložit. A nedokáže najít relevantní důvod, proč by uprostřed města na kopci mělo být pole. Když se ale rozhlédnete po tom údolí, které je za mnou, tak si možná důvod, proč by na té náhorní plošině nad ním nemělo stát sídliště, najdete sami.

Ing. Ondřej Velek, zastupitel MČ Prahy 5:
V Prokopském údolí by rád stavěl kdekdo. Ty návrhy jsou léta. Už v roce 2005 vznikl návrh takzvaného Bémova Kondominia. Jednalo se zhruba o sedmdesát luxusních vil v krásné lokalitě pod kostelem svatého Vavřince v Jinonicích, vybavených oplocením, ostrahou, s výhledem do zeleně vyloženě pro klientelu vyvolených. V roce 2005, kdy tyto nápady byly zveřejněny, vystoupili občané a podařilo se společně s lidmi, kteří chápou kvalitu toho území, jeho zejména geologickou významnost, podařilo se tento projekt zastavit a dokonce i radnice Prahy 5 v době, citlivé před volbami jaksi veřejně deklarovala, že změnu územního plánu nepovolí. Co nás ale překvapilo, je, že v roce 2008 radnice, Milan Jančík, zadala práci na takzvaných námětech a skupina Ateliér čtyř, architektonická kancelář při zpracování oblasti Hlubočep najednou připojila do svého výkresu opět Bémovo Kondominium. Někde v těchto místech mělo být slavné Bémovo Kondominium, které je v roce 2008 panem Jančíkem opět vmalováno do plánů. Jediné, co tady z roku 2006 zůstalo, jsou tady vyasfaltované cesty, které se jistě dají využít znovu.

Autor
Jenomže Dívčí hrady nejsou jedinou náhorní plošinou, která má být výstavbou postižena.

Mgr. František Gemperle, Ph.D.:
Podíváme-li se do těch architektonických návrhů, tak i tady - na náhorní plošině Vidoule - by se mělo stavět. Zhruba v místě, kde teď stojíme, by měla začít výstavba takzvaných klidových rodinných domů. Ta náhorní plošina je rozdělena na dvě části, přičemž důvodem, proč jedna část by se měla zastavět, je poměrně jasný - protože ji vlastní developerská společnost. Ekospol dlouhodobě prosazuje výstavbu na svých pozemcích. Vlastní v tomto místě právě druhou polovinu planiny Vidoule, kde jsou pole. Druhá část planiny Vidoule má více vlastníků. Přesto i v této části byla architektonickými ateliéry navržena úplná zástavba rodinných domů. Povšimněte si, že i z náhorní plošiny Vidoule vidíme Dívčí hrady. Ty dvě náhorní plošiny se nacházejí velmi blízko sebe. Pokud by skutečně došlo k jejich úplné zástavbě, tak z potenciálních rekreačních území pro Pražany, pro obyvatele Městské části Praha 5 opravdu mnoho nezbude.

Autor
Ano. A mohlo by to jednou na Vidouli vypadat stejně tak, jako to vypadá pod ní. Ohromné sídliště, kde se těžko někdo bude rekreovat.

Mgr. Jan Liška, zastupitel MČ Řeporyje:
Jsme v Řeporyjích. Za námi se nachází přírodní park Prokopské údolí a jak můžete vidět, všude kolem probíhá čilý stavební ruch. Je zde ale na první pohled viditelný rozdíl, kdy v té naší části jsou zde stavby rodinných domků a ty stavby jsou nějakým způsobem omezeny, že nezasazují do toho prostoru Prokopského údolí. Na druhé straně za hranicí městské části probíhá relativně hodně intenzivní výstavba ve formě několikaposchoďových bytových domů, které se tlačí do toho Prokopského údolí. A jsou zde neustále nějaké žádosti developerů o posunutí hranice blíž k tomu Prokopskému údolí. My dnes čelíme intenzivnímu tlaku developerských společností na zástavbu pozemků v Prokopském údolí, a to zejména proto, že na sousední Praze 13 ta výstavba intenzivně probíhá. Praha 13, respektive její stavební úřad, vytváří precedens tím, že pouští ty stavební firmy do Prokopského údolí, a proto jsou na nás vyvíjeny tlaky, abychom tam tu výstavbu umožnili též. My jsme naopak v zastupitelstvu prohlasovali návrh na změnu územního plánu Hlavního města Prahy o tom, že různé části Prokopského údolí, kde dnes buď jsou stavební parcely z historických důvodů, nebo je zde zemědělská půda, která může být snadno převedena na stavební parcely, že tyto by se měly změnit na zeleň, případně na sportoviště nebo jiné obdobné účely. My jsme nicméně malá městská část, stavební úřad je na Praze 13, odvolacím orgánem je Magistrát Hlavního města Prahy a je dnes běžnou praxí, že my vydáme nesouhlasné stanovisko k určité stavbě, a to stanovisko není v příslušném územním, respektive stavebním řízení respektováno. Pokud by zde byla možnost nějakým způsobem vylepšit statut ochrany přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, já se domnívám, že vzhledem k tomu, že se nacházíme u pramenů Dalejského potoka, naše městská část by udělala všechno pro to, aby se tohoto cíle dosáhlo.

Ing. Ondřej Velek, zastupitel MČ Prahy 5:
Tlak na přírodní park Prokopské a Dalejské údolí je velký a také samozřejmě je z jihu od Barrandovského sídliště, protože Barrandovské sídliště se rozrůstá. Je připravena zástavba jakési spojky mezi Barrandovem, a vesnicí, která se jmenuje Holyně. Holyně a Slivenec jsou už vlastně jiné městské části. A do oblasti mezi Barrandov a Holyně se má prodlužovat tramvajová trať. A okolo této tramvajové trati má přijít poměrně masivní výstavba, na kterou se těší rozvojové firmy, developeři. Podívejme se na návrh zástavby v okolí Barrandova. Zde je horní hrana Prokopského údolí a v ose tramvajového tělesa v Barrandově je připravována plocha pro nové rozvojové území, prodloužení Barrandova, prodloužení tramvajového tělesa a zástavba mezi Holyní, Slivencem a starým Barrandovem. Na tuto zástavbu soukromých developerů jsou vynakládány veřejné prostředky na stavbu tramvajového tělesa. Zároveň developeři strží velké prostředky za zhodnocení v současné době polí, které se mnohonásobně jim vrátí. My jsme požadovali jedinou věc, a sice ekodukt, který by propojil Prokopské údolí s Chuchelským hájem, který bude sloužit nejenom pěším pro spojení obou vesnic Slivenec a Holyně, ale zároveň pro nezbytnou migraci drobných živočichů. A se zlou jsem se potázali. Na ekodukt nikdo nechce investovat žádné prostředky.

Autor
Zato peníze přispěly v Prokopském údolí ke známé loupeži pozemků za bílého dne. V hlavní roli opět vystupuje netečnost státních úředníků a ohebnost práva při zápisech do katastru nemovitostí.

Pavel Baubín, jednatel zahrádkářské kolonie:
Pozemky tady této lokality od roku 1977 podle hospodářské smlouvy spravoval Motorlet, národní podnik Praha. V moderní době národní podnik samozřejmě zkrachoval a jednotlivé jeho části byly v aukcích rozprodány. Správce konkurzní podstaty zahrnul do prodeje i tyto pozemky naší zahrádkářské kolonie, prodal je ruskému podnikateli Čaginovi, ačkoliv tyto pozemky nikdy Motorletu nepatřily, vždycky patřily státu a Motorlet je od roku 1977 pouze spravoval. Tímto nezákonným prodejem jsme my zahrádkáři po 52 letech ztratili všechna užívací práva k těmto pozemkům, a tím vznikla naše strastiplná situace, kterou už řešíme v současné době sedmý rok.

Autor
Nově zapsaný majitel pozemků zahrádkářské kolonie se totiž rozhodl zastavět dva a půl hektaru zeleně patrovými bytovými domy. Svou akci začal pěkně zostra.

Pavel Baubín, jednatel zahrádkářské kolonie:
Pan profesor Čagin zahájil útok na naši osadu tím, že si zažádal o povolení opravy plotu naší zahrádkářské osady, ale toto povolení využil k tomu, aby odstranil část plotu, a tím umožnil bezdomovcům, aby do naší osady vnikli, začali si tady dělat, co chtěli, a také k tomu, aby sem mohl vjet těžkou technikou, kterou nám začal buldozerovat naše chaty bez jakéhokoliv už potom povolení. Pracovníci pana Čagina nám sem vlítli s buldozerama. Tohle je výsledek. Část chat takovým způsobem zničili. No a následovali potom bezdomovci, kteří nám i ostatní chaty začali postupně demolovat. Ušetřena nám zůstala akorát naše klubovna, kterou nám nezničili jenom z toho důvodu, že ji plánovali jako stavební kancelář. V současné době se už bráníme. Zahájili jsme sedmý rok obrany proti zlovůli pana Čagina a jeho lidem. Tato obrana nás už stála přes půl milionu korun. A není to jenom za naši osadu, ale je to za celou tuto stráň, je to jižní svah Prokopského údolí, která nese historický název Podmajerovic a je to vlastně začátek chráněné oblasti Prokopského údolí, kde už tady z této severní strany byl vybudován areál Nové Butovice. Myslíme si, že to by měl být úplný konec této výstavby a Prokopské údolí jako takové už by mělo být uchráněno. No a my, naše zahrádkářská osada, právě tady pořád ještě stojíme a držíme ten, dalo by se říct, poslední post bez pomoci kohokoliv, jenom sami, vlastními silami.

Autor
Doufejme, že se konečně Pozemkový fond o svůj majetek přihlásí, prodlouží plombu na budoucí zástavbu a toto vzácné území bude tak pro příští generace zachráněno. Zápisy v katastru nemovitostí sehrály svou negativní roli i v další vzácné lokalitě na Praze 5.

Iva Fialová, O.S. Křídové prameny Spiritka:
Stojíme na místě významného krajinného prvku Spiritka, který byl registrován v roce 2000 z důvodu, že tady je opravdu úžasná příroda okolo, je tady významný mokřad a je to celé na rozloze přes dva hektary. Takže jsem ve vzácném přírodním útvaru uprostřed Prahy. V samotném odůvodnění registrace VKP se píše, VKP tvoří okolí křídových pramenů ve svahu pod usedlosti Spiritka. V severní části se nacházejí dřevinné porosty s převahou vrby křehké v místech vývěrů četných křídových pramenů. Jistě si nikdo z vás nedovede představit, že tady někdo navrhl zástavbu, ale přesto je to tak. Radnice Prahy 5 tady navrhuje zástavbu. A jak to udělali? Polovina tohoto území, to je zhruba přes hektar, byla prodána soukromé osobě, to je panu Cirhanovi. Druhá polovina byla směněna magistrátem také s panem Cirhanem, přestože magistrát slíbil, že tady zůstane toto území jako významný krajinný prvek. A pan majitel už tady hospodaří, jak můžeme vidět. Tady byl rybníček, který byl napájen křídovými prameny. Teď už je to torzo vyschlé v podstatě. Kousek dál je památná hruška. Najednou zmizela z toho cedule, že je to památný strom, a ta hruška už taky umírá. Divíte se, jak je to možné? Je to proto, že od roku 2000 ještě nebyl významný krajinný prvek zapsán do katastru. Když táhne soukromník s politiky a jejich úředníky za jeden provaz, nemají občané žádnou šanci. Prozatím se majiteli významného krajinného prvku kromě jeho ničení nepovedlo proměnit celý pozemek na stavební parcely. Jenomže v návrhu konceptu nového územního plánu je tato lokalita radnicí Prahy 5 už označena jako čistě stavební. Na naši žádost o vysvětlení všech případů nám radnice Prahy 5 prostřednictvím tiskového oddělení sdělila, že se v současné době nemá k čemu vyjadřovat.

Ing. Ondřej Velek, zastupitel MČ Prahy 5:
Radnice pana Milana Jančíka se velice nerada vyslovuje k věcem dlouhodobým, k územnímu plánu Prahy 5 a kontroverzním projektům. Naše zkušenosti po tom, kdy v roce 2008 se objevily ony náměty, jsou jedny z nejhorších. Žádali jsme, aby byly zveřejněny veškeré dokumenty, které Rada za veřejné peníze v hodnotě asi 1,2 milionů nechala připravit. Tyto dokumenty do dneška přes řadu intervencí nejsou dostupné, nejsou dostupné ani smlouvy s jednotlivými projektanty, ani zadání, které pan Jančík od těchto projektů si sliboval. Takže my se snažíme, aby koncept územního plánu Prahy 5 prošel veřejnou diskuzí za účasti odborníků. 
 

http://www.ceskatelevize.cz/program/10213354193-30.09.2009-18:10-2-nedej-se.html?online=1

Autor: Česká televize 30.09.2009   |   Sekce: Životní prostředí   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články


Diskuse

Komunismus v CR stale Petra 6.10.2009 08:34
Re: Komunismus v CR stale Datel 6.10.2009 15:37
Re: Re: Komunismus v CR stale Petra 7.10.2009 09:59
Re: Re: Re: Komunismus v CR stale Kája 7.10.2009 10:40
Re: Re: Re: Re: Komunismus v CR stale Datel 7.10.2009 10:57

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek



Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

KAUZA 5 - občanský zpravodaj Prahy 5